Minulá vláda zvýšila daň z nemovitosti a byl okolo této daně mezi občany doslova poprask, přestože to byla z pohledu daní ve světě, téměř kosmetická úprava.
Tak si řekneme, jak to je například ve Francii, kde jsou ceny domů a bytů srovnatelné s Českou republikou. Vezmeme model průměrné ceny domu dále od většího města, rodinný patrový dům s dispozicí 5+1 s plochou 170 m2 a pozemkem 400 m2 v odhadované ceně 10 milionů Kč (400 tis. Euro). Srovnatelné jsou i náklady na provoz domu, některé dokonce nižší.
Daň z nemovitosti u uvedeného domu je 1300 Euro, tj. 32500 Kč ročně, je zde navíc daň z bydlení, ano, čtete dobře, daň z vlastního bydlení 1100 Euro, tj. 27000 Kč a navíc platíte sociálně-solidární roční daň 800 Euro, tj. 20000 Kč. Tak to sečteme a zrekapitulujeme, bydlíte ve vlastní nemovitosti a státu formou daní platíte téměř 80000 Kč ročně.
To byl příklad z Francie. Nyní přeskočíme do USA, kde je průměrná daň 2% z tržní ceny nemovitosti. Při uvedeném modelu rodinného domu je zde roční daň 200000 Kč.
Nevím, jak je to v USA, ale Francie z výnosů financuje sociální nájemní bydlení.
Ano, nutná poznámka je výše průměrné mzdy, samozřejmě vyšší než v ČR, ale je zde i vyšší zdanění mzdy i příjmů.
To byla nechtěná a necílená odbočka z našeho tématu a dále se budeme věnovat výstavbě a budování dostupného nájemního bydlení, formou neziskové výstavby, nebo ne zcela šťastného nově schváleného stavebního zákona, kdy si vládní politici naivně myslí, že pokud dají volnou ruku developerům, kteří budou stavět na každém volném pozemku, například mezi panelovými nebo rodinnými domy, tedy zahušťovat, tak jak se to děje při výstavbě jejich bytových projektů, ceny nových bytů se tím nezlevní. Ta naivita, že zlevní, mě až děsí.
